[ nová verze ]

« Září 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


7. září 2017, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 22. týden
Sv. Melichara Grodeckého, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana Josefa Latasta, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. září 2017
Sv. Melichara Grodeckého, kněze a mučedníka


Narodil se pravděpodobně roku 1584 v Těšíně. Pocházel z polské rodiny Grodzieckich a v jeho příbuzenstvu bylo několik významných duchovních, mezi nimi také sv. Jan Sarkandr. Začal studovat u jezuitů ve Vídni a v Brně k nim vstoupil do noviciátu (1603). Po dalších studiích v Praze a ve štýrském Grazu byl v Praze vysvěcen na kněze (1614), tam působil v klementinské koleji a jako ředitel ústavu pro chudé žáky (seminář sv. Václava). Za stavovského povstání ho představení poslali do Košic (1618), aby tam kázal pro Slováky a Němce. Po obsazení města vojáky sedmihradského knížete Gabriela Bethlena byl zatčen. Spolu s ním byl vězněn také ostřihomský kanovník a ředitel trnavského semináře Marek Štěpán Križín, rodák z Križevců v Chorvatsku, a jezuita ze Sedmihradska (dnešního Rumunska) Štěpán Pongracz. Po marném nucení k odpadu od katolické víry byli umučeni 7. IX. 1619. V roce 1625 byly jejich ostatky převezeny do Trnavy. Za blahoslavené byli prohlášeni společně jako "košičtí mučedníci" (1905), svatořečil je papež Jan Pavel II. 2. VII. 1995 v Košicích.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)

65 Dobře jsi činil sluhovi svému, *
      právě tak, Pane, jak jsi to řekl.

66 Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
      neboť tvým příkazům důvěřuji. –

67 Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
      nyní tvých předpisů věrně se držím.

68 Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
      vyuč mě ve svých ustanoveních. –

69 Pyšní mě prolhaně obviňují, *
      já jen tvých soudů si upřímně hledím.

70 Srdce jak v tuku jim otupělo, *
      já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

71 Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
      abych se učil tvým přikázáním.

72 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
      nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

2 Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
      tísní mě bojovník den co den,

3 den co den po mně odpůrci šlapou; *
      mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

4 Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,

5 v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?

6 Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.

7 Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

      8 Měli by ujít za zločin trestu? *
        Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

9 Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
       slzy mé všechny sis do měchu slil. *
       Že bys je neměl zapsány v knize? –

10 Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
        kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
        vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

11 V Boha, jehož sliby tak chválím, *
        v Pána, jehož sliby tak chválím,

12 v Boha doufám a obavy nemám. *
        Co člověk z masa proti mně zmůže? –

13 Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť

14 za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 22. 23a. 25
Ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!


V. Pane, dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Dobrotivým duchem svým mě veď, abych kráčel rovnou krajinou.

Modleme se:

Bože, vyslyš naše modlitby a dej, ať nás příklad tvého trpícího Syna posiluje, abychom statečně snášeli všechna protivenství. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie