[ nová verze ]

« Leden 2022 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 


7. leden 2022, Pátek
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2022
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se kolem roku 1175 v Peňafortu u Barcelony. Vystudoval katedrální školu v Barceloně, kde později jako kněz také vyučoval. Rozhodl se věnovat speciálně studiu církevního práva. Proto odešel do Boloně, neboť tamější univerzita vynikala v oboru právních věd. Na boloňské univerzitě pak zůstal a vyučoval. Po setkání s blahoslaveným Reginaldem, jenž na něj silně zapůsobil, se rozhodl vstoupit do řádu. Po návratu do Španělska založil klášter v Barceloně. Spolupracoval se svatým Petrem Nolaskem při zakládání řádu mercedářů pro vykupování otroků a sepsal pro tento řád pravidla. V roce 1230 jej papež Řehoř IX. povolal do Říma a zvolil si jej za svého penitenciáře, zpovědníka a osobního kaplana. V Římě na papežův příkaz uspořádal všechny papežské dekrety v systematickou právnickou příručku. Kromě toho vypracoval zvláštní příručku pro zpovědníky. V roce 1238 byl na generální kapitule zvolen magistrem řádu. Využil svých právnických znalostí a vypracoval přesné znění řádových konstitucí. Po dvou letech na úřad magistra ze zdravotních důvodů rezignoval. Vrátil se do Španělska, působil zde jako zpovědník aragonského krále Jakuba I., podporoval misie mezi Židy ve Španělsku i mezi Araby v severní Africe. Zemřel v Barceloně 6. ledna 1275. Klement VIII. jej 29. dubna 1601 zařadil do seznamu svatých.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Prchavou krásu, kterou viděl v světě,
odmítl jistě. Po nebi když toužil,
v dominikánský klášter veden krásou
s radostí vstoupil.

Původce řádu měl v hluboké úctě,
naukou Boží cele prostoupený
svatý vést život podle otce řádu
snažil se stále.

Nebude moci nikdy jazyk popsat
nadšení srdce, s nímž zřekl se světa,
i velkou touhu po odměnách nebe,
po kterých dychtil.

Často své tělo bičováním trýznil,
čistotu ducha aby zachovával,
s nesmírnou láskou pak dojatý plakal
nad hříchy světa.

Naukou proslul, také množstvím zásluh,
kázal jak slovy, tak i svými skutky;
zbloudilé ovce přiváděl ke Kristu, zázraky činil.

Ať shlédne na nás, prosíme tak snažně,
jeden, však trojí nekonečný Vládce;
Rajmunda činy napodobit chceme,
ne pouze chválit. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!

3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.

5 Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

6 Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.

7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

8 Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.

9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.

11 Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

12 Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.

13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.

15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!

17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.

19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,

21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

61, 1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem

1Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
2hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
3zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.

4Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.

5Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
6Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.

7Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.

8Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
9Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

10Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
11Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.

RESPONSORIUM

Iz 61, 1; Jan 8, 42

O. Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou; protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
V. Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z listu svatého kněze Rajmunda

(MOPH, 6, 2, Romæ 1901, str. 84–85)

Bůh lásky a pokoje ať naplní pokojem vaše srdce

     Jestliže hlasatel Pravdy, který nelže, správně řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, není podle mého soudu nikdo vyňat z tohoto všeobecného zákona, leda ten, kdo nedbá, aby žil v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně1, anebo ten, kdo to nezná.
     Vy však ať nepatříte mezi ty, jejichž domy klidně stojí v míru a bezpečí a nevisí nad nimi Boží metla a jimž se dobře vede, ale v okamžiku se zřítí do pekla.
     Vaše bezúhonnost a zbožnost však zasluhuje a vyžaduje, aby byla očištěna častými ranami až k naprosto dokonalé čistotě, protože vás Bůh má rád a jste mu milí. Jestliže se prozatím meč nad vámi zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, musíte to pokládat za důvod k veliké radosti a za znamení lásky.
     Ostrý dvojsečný meč jsou vnější boje a vnitřní úzkosti. Tento meč je uvnitř zdvojnásoben nebo ztrojnásoben, když úskočný duch působí lstí a lichotkami neklid v hlubinách srdcí. Takovému způsobu boje jste se již dostatečně naučili, jinak byste nemohli dospět k onomu krásnému vnitřnímu pokoji a klidu.
     Avšak navenek je meč zdvojnásoben i ztrojnásoben, když v církvi bezdůvodně dochází k osočování kvůli duchovním věcem. Při tom nejtěžší rány pocházejí od přátel.
     Toto je onen žádoucí a blažený Kristův kříž, jejž s radostí přijal opravdový hrdina Ondřej. O něm i vyvolený nástroj Pavel tvrdí, že je naší jedinou chloubou.
     Mějte tedy své oči upřeny na Ježíše, od něhož pochází naše víra, na našeho Spasitele. On trpěl naprosto nevinně, a to od vlastních lidí, a byl připočten mezi zločince. Když budete pít přeslavný kalich Pána Ježíše, děkujte za to Pánu, dárci všeho dobra.
     Jsem i budu připraven, ve spolupráci s Boží milostí, být s vámi v každém soužení a také spolu s vámi pít, cokoli vám od Pána bude předloženo. Když však budu přítomen, budu moci lépe poznávat vše, co se vás týká, a účinněji a bezpečněji pomáhat.
     Ať je tedy vaše srdce v Bohu a nepřizpůsobujte je všemu, co se říká.
     Sám Bůh lásky a pokoje ať naplní vaše srdce pokojem a uspíší vaši cestu! Nechť vás zatím skryje v úkrytu své tváře před lidským zmatkem, dokud vás neuvede do oné plnosti a nepřesadí tam, kde budete věčně přebývat v nádheře pokoje, ve stáncích důvěry a v odpočinku hojnosti.

     1 Tit 2, 12

RESPONSORIUM

_

O. Naučil se cestě Pána a byl ctihodným učitelem všemu lidu: * a všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.
V. Knížata visela na jeho ústech a dělala vše podle jeho rady. * A všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.

Nebo:

Ze sbírky „Mare historiarum“ od bratra Jana Colonny, Rajmundova současníka

(Raymundiana: MOPH, 6, 1, Romæ 1898, str. 5–7)

Muž velké dokonalosti a horlivý šiřitel náboženství

     Za papeže Řehoře IX. zazářil bratr Rajmund z Peňafortu, rodem Katalánec, třetí magistr Řádu kazatelů. Ještě před vstupem do řádu byl vynikajícím doktorem církevního práva, které vyučoval v Bologni po mnoho let. Když přijal hábit svaté řehole, byl pro svou moudrost, znalost a svatost povolán za společníka kardinála Jana d’Abbeville, papežského legáta. Poté se vrátil do římské kurie a stal se blízkým přítelem a sekretářem papeže Řehoře IX.; byl jeho kaplanem, penitenciářem a tím, kdo „vyřizoval žádosti chudých“. Na papežův příkaz také sestavil sbírku papežských dekretů, tzv. Dekretália, které předtím byly rozděleny do čtyř dílů a které se dodnes používají.
     Byl to muž svatý a zbožný, proto se svatě a moudře choval také v kurii a ve všem projevoval pokoru a důstojnost svého řádu. Sotva se našel někdo, kdo by přicházel do kurie nebo z ní odcházel a neřekl o něm něco dobrého a nepovažoval ho za muže velmi svatého.
     Nejvyšší velekněz si byl vědom jeho svatosti a chtěl ho pozvednout k hodnosti arcibiskupa; on však tak vytrvale a s postojem jakési svaté zbožnosti odporoval, až papež musel od svého záměru upustit, protože viděl, že on s tím nesouhlasí.
     Rajmund pak obdržel, i když s obtížemi, od papeže povolení, aby z kurie odešel. Když potom v konventu v Bologni žil andělským životem, byl zvolen za magistra řádu. Jen stěží ho přiměli k tomu, aby volbu přijal. Byl mužem velmi dokonalým a horlivým šiřitelem náboženství. Chtěl také, aby přísnost observance byla zachovávána i v těch nejmenších podrobnostech.
     Sestavil rovněž příručku pro zpovědníky s názvem Summa casuum, která je tak velice potřebná pro celou Církev, protože se týká spásy duší. Díky jeho pečlivosti byly do náležité podoby uspořádány také konstituce našeho řádu, s patřičnými odstavci a nadpisy, tak, jak vypadají i dnes, a byly odstraněny mnohé nejasnosti.
     Po dvou letech vedení řádu Rajmund seznal, že mu již síly na tak namáhavou práci nestačí; na jeho velké naléhání schválili definitoři na kapitule v Bologni jeho odchod. Vrátil se do své provincie a v životě i po smrti zářil svými zázraky. Zemřel v konventu v Barceloně.

RESPONSORIUM

Srov. Tit 2, 7–8

O. Byl zvolen do čela řádu, skvělý vzor správného chování, | slovem i životem zářil svým bratřím, * dával příklad dobrých skutků.
V. Nevyvyšoval se nad bratry, ale byl jako jeden z nich. * Dával příklad dobrých skutků.

PSALMODIE

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Kantikum
Bůh přijde soudit
Hab 3, 2-4. 13a. 15-19
Zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. (Lk 21, 28)

2 Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
      a zděsil jsem se.
   Vidím tvůj záměr, Pane, *
      během času jej zjevíš,
   během času jej oznam, †
      a když se rozhněváš, *
      na milosrdenství pamatuj! –

3 Bůh už se blíží od poledne, *
      Svatý od faranských hor.
4 Jeho sláva pokrývá nebe *
       a zemi naplňuje jeho vznešenost.
    Jeho záře je jako svit slunce, †
       z jeho rukou planou blesky, *
       síla je v nich skryta. –

13 Vyšel jsi svůj lid chránit, *
       spasit ho se svým Pomazaným. –

15 Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
       přes bahno velikých vod. –

16 Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
       tvůj hlas mi roztřásl rty.
    Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
       a nohy se mi podlomily.
    Jen abych přečkal ten den tísně *
       a svůj lid našel připravený! –

17 Fíkovník už nevyraší, *
       vinice nedají plody:
    výnos oliv zklame, *
       pole obilí neurodí.
    Vyhynula stáda ovcí, *
       ve stájích už není skotu. –

18 Já však budu jásat v Pánu, *
       radovat se z Boha, svého Spasitele.
19 Pán Bůh je má síla, *
       mým nohám dává hbitost laní.
    Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
       a já mu budu žalmy zpívat.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma

Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –

13 On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –

17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 13-14.16-18
Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sebe“. Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.
R. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.
V. Budete-li mít lásku k sobě navzájem.
R. Že jste moji učedníci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Spoutané osvobodil z moci nepřátel a ztracené vyvedl z cesty nepravosti, aby zaměřili své nohy na cestu pokoje.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Spoutané osvobodil z moci nepřátel a ztracené vyvedl z cesty nepravosti, aby zaměřili své nohy na cestu pokoje.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí dobrotivý Otče, ty ukazuješ příkladem a naukou svatého Rajmunda, že naplněním zákona je láska. Vlej nám milostivě svého Ducha, aby naše srdce byla naplněna tou láskou, která by nás přivedla k opravdové svobodě Božích dětí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie