Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. červen 2018
Sv. Cyrila Alexandrijského, biskupa a učitele církve, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.

Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.

Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.

Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.

Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R. Rozjímat budu nad tvými divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Samuelovy

     ^19.8Ale vypukla opět válka. David vytáhl do boje proti Filišťanům a připravil jim zdrcující porážku, že se před ním dali na útěk. ⁹Jenže zlý duch od Hospodina zase napadl Saula, když seděl ve svém domě. Měl kopí v ruce a David hrál na citeru. ¹⁰Saul chtěl Davida přibodnout kopím ke stěně. Ten však před Saulem uskočil, takže Saul zabodl kopí do stěny. David té noci utekl a unikl.
     ^20.1David uprchl Naiotu v Ramě a přišel si Jonatanovi postěžovat: „Co jsem provedl? Jaký je můj zločin? Jaký je můj hřích vůči tvému otci, že mi ukládá o život?“ ²On mu odvětil: „Toho buď dalek! Nezemřeš. Vždyť můj otec neudělá ani to nejmenší, aniž se mi svěří. Proč by tohle můj otec přede mnou skrýval? Není tomu tak.“ ³David se ještě zapřisáhl a odporoval: „Tvůj otec určitě ví, že jsem získal tvou přízeň. Řekl: ‚Ať o tom neví Jonatan, aby se netrápil.‘ Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, od smrti mě dělí jen krůček.“
     ⁴Jonatan se tedy Davida otázal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ ⁵David Jonatanovi řekl: „Hle, zítra je novoluní a já mám sedět s králem u jídla. Propusť mě a já se budu až do třetího dne navečer skrývat v poli. ⁶Bude-li mě tvůj otec pohřešovat, řekneš: ‚ David mě naléhavě prosil, aby si směl odběhnout do svého města Betléma; koná se tam výroční oběť pro celý rod.‘ ⁷Jestliže řekne: ‚Dobře‘, může být tvůj služebník klidný, jestliže ho však popadne vztek, věz, že se odhodlal k nejhoršímu. ⁸Prokaž proto milosrdenství svému služebníku, neboť jsi vstoupil se svým služebníkem ve smlouvu před Hospodinem. Jestliže jsem spáchal nějaký zločin, usmrť mě ty sám. Proč bys mě teď vodil ke svému otci?“
     ⁹Ale Jonatan odvětil: „Toho buď dalek! Dozvím-li se bezpečně, že se můj otec vůči tobě odhodlal k nehoršímu, neoznámím ti to snad?“ ¹⁰David se Jonatana otázal: „Kdo mi oznámí, když ti tvůj otec odpoví tvrdě?“
     ¹¹Jonatan Davida vybídl: „Pojď, vyjdeme na pole.“ Oba vyšli na pole. ¹²Tu řekl Jonatan Davidovi: „Při Hospodinu, Bohu Izraele! Když zítra či pozítří v příhodnou dobu od otce vyzvím, že je to s Davidem dobré, tedy k tobě nikoho nepošlu a nebudu ti nic vzkazovat. ¹³Ať Hospodin ztrestá Jonatana, když ti nevzkážu, jestliže se můj otec vůči tobě rozhodne pro to nejhorší. Propustím tě a půjdeš v pokoji. Hospodin buď s tebou, jako byl s mým otcem. ¹⁴Avšak i ty mi prokazuj Hospodinovo milosrdenství, pokud budu živ; a budu-li mrtev, ¹⁵nezpřetrhej svazky svého milosrdenství vůči mému domu nikdy, ani tenkrát, až Hospodin vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země do posledního muže.“
     ¹⁶I uzavřel Jonatan s Davidovým domem smlouvu: „Ať Hospodin volá Davidovy nepřátele k odpovědnosti.“ ¹⁷Nadto zavázal Jonatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Cyrila Alexandrijského

     Je mi nesmírně divné, jak vůbec někdo může opravdu pochybovat, má-li se svatá Panna nazývat Bohorodičkou. Vždyť jestliže náš Pán Ježíš Kristus je Bůh, proč bychom upírali svaté Panně, která ho porodila, titul Rodičky Boží? Tuto víru nám přece předali již svatí apoštolové, byť se o tomto názvu nezmiňují, a takto nás učili také svatí otcové. Tak například náš otec Atanáš, slavné paměti, když sepsal dílo o svaté a soupodstatné Trojici, ve třetí části často jmenuje svatou Pannu Bohorodičkou.
     Zřejmě bych tu spíš měl použít jeho vlastních slov. Nuže, znějí následovně: "Cílem a význačným rysem Písma svatého tudíž je – jak jsme často připomínali – že o Kristu, našem Spasiteli, hlásá toto dvoje: jednak že je Bůh a že jím vždycky byl, že je Otcovým Slovem, jeho slávou a  moudrostí,¹ jednak že v tomto posledním čase přijal z Boží Rodičky Panny Marie tělo a stal se pro nás člověkem."
     A o něco dále znovu: "Svatých, prostých všeho hříchu, existovalo mnoho, vždyť i Jeremiáš byl posvěcen již v mateřském lůně² a Jan, ještě než spatřil světlo světa, poskočil po slovech Boží Rodičky Marie radostí."³ Tento muž je opravdu dostatečně spolehlivý a zvláštní měrou si zaslouží, abychom se bez obav připojili k jeho víře; lze ho následovat s jistotou, protože by nepronesl nic, co by odporovalo Písmu svatému.
     Také samo Bohem inspirované Písmo potvrzuje, že Slovo Boží se stalo tělem,⁴ to znamená, že se sjednotilo s tělem majícím duši, která vládne rozumem. Boží Slovo použilo pro ten účel potomstva Abrahámova a z ženy si učinilo tělo, takže se stalo účastným těla a krve. Není tak už pouze Bohem; v tomto spojení poznáváme, že se také stalo člověkem, nám podobným.
     Ze dvou složek tedy zajisté sestává Emmanuel, z božství a lidství. Jediný je ovšem Pán Ježíš Kristus, jediný pravý a přirozený Syn, a ten je zároveň Bůh i člověk; nikoli zbožštěný člověk, rovný těm, kteří se milostí stávají účastnými božské přirozenosti, nýbrž pravý Bůh, který se pro naši spásu zjevil v lidské podobě, jak o tom také svědčí Pavel, když říká: Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil ty, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.^{5
     1} srov. Žid 1, 3
     ¹ srov. Jer 1, 5
     ¹ srov. Lk 1, 41
     ¹ srov. Jan 1, 14
     ¹ Gal 4, 4

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.

Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

² Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
      zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
³ Procitni, moje citero a harfo! *
      S vámi teď půjdu budit červánky. –

⁴ Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
      tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
⁵ Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
      tvá věrnost přesahuje oblaka.
⁸ Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
      a nad veškerou zemí slávu svou!
⁷ Aby tví věrní byli zachráněni, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
      rovněž i Efraim, má přilbice, *
      Juda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
      na Edom pak botu postavím, *
      jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
      kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
      a jenž už s naším vojskem netáhneš!
¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
      když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
      on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.

Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

^61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
          má duše jásá v mém Bohu:
       vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
          zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
       jako ženicha ozdobeného korunou, *
          jako nevěstu okrášlenou věncem. –

   ¹¹ Jako dává země vyrašit rostlinám *
          a zahrada vzejít setbě,
       tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
          radostnému veselí přede všemi národy. –

 ^62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
          pro Jeruzalém nebudu zticha,
       dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
          jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –

    ² A národy uzří tvého spravedlivého *
          a tvého slavného všichni králové.
       A nazvou tě novým jménem, *
          o kterém rozhodnou ústa Páně.
    ³ A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
          královskou čelenkou v ruce svého Boha. –

    ⁴ Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
          ani tvé zemi „Pustá“.
       A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
          a tvá země „Oblíbená“.
       Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
          tvá země bude obydlená. –

    ⁵ V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
          v tobě budou přebývat tvoje děti.
       Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
          tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.

Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

¹ Oslavuj, moje duše, Pána! †
²     Slavit chci Pána po celý život, *
      hrát svému Bohu, co budu živ. –

³ V knížata důvěru nevkládejte, *
      v člověka, jenž je bezmocný:
⁴ vydechne duši, v svou zem se vrací, *
      veta je po jeho záměrech. –

   Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
⁵     kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
⁶ V toho, který stvořil nebesa i zem, *
      moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
   který zachovává věrnost na věky, *
⁷     utištěným dopomáhá k právu,
   hladovící nasycuje pokrmem. *
      Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –

⁸ Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
      Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
⁹ Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
      sirotkům a vdovám svoji pomoc.
   Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
      kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –

¹⁰ Pán je král a bude vládnout na věky, *
      Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys učinil svatého biskupa Cyrila obhájcem pravdy, že se tvůj Syn stal člověkem, a Panna Maria je skutečně Bohorodičkou; prosíme tě: dej, ať všichni, kdo tuto pravdu vyznávají, dojdou do nebeské slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie