[ nová verze ]

« Srpen 2022 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


18. srpen 2022, Čtvrtek
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 20. týden
Pro OP: Bl. Mannesa, kněze, bratra sv. Otce Dominika, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. srpen 2022
Druhé mezidobí, 20. týden
4. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když kohout svým kuropěním
temno noci půlí již
a nám z nitra vypuzuje
ponuré tmy chmurnou tíž,
pokorné a naše vroucí
prosby, vlídný Bože, slyš.

Přišels jako světlo, mocný,
bdělý strážce lidí všech,
právě, když se všude ztajil
půlnočního ticha dech,
a jakoby závoj smrti
ležel na všech předmětech.

Přišels, Kriste, vytrhnout nás
ze zlého snu zajetí,
zadarmo nás vysvobodit
ze žaláře temnoty,
přinést světlo, s kterým máme
k tobě žitím kráčeti.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Stůj při nás, Tvůrce laskavý,
ty slávo záře Otcovy,
když nás tvá milost opustí,
chvíme se plni úzkosti.

Když prodchnuti však Duchem jsme
a v nitru Boha neseme,
nic nepořídí zrádce zlý
proti nám svými osidly.

Kéž v pozemském svém jednání,
k němuž jsme v žití vázáni,
se těžce neproviníme,
a řádem tvým se řídíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

I

2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,

3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.

4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.

5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.

6 Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."

8 Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.

9 Vyhledal bych si tam útulek *
       na ochranu před divokým vichrem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

II

10     Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
       Před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.

12 V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.

14 Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!

15 Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      16 Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

III
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.

18 Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.

19 On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

20 Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

21 Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.

22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
       on tě zachová a nedopustí, *
       aby spravedlivý padl navždy. –

24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

V. Můj synu, dbej na moji moudrost.
R. K mým výrokům nakloň své ucho.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

30, 1-18
Marnost smluv uzavřených s jinými národy

1Běda buřičským synům – praví Hospodin.
Strojíte plány, ale ne moje,
uzavíráte smlouvy, ale ne v mém duchu,
a tak hromadíte hřích na hřích.
2Odcházíte a sestupujete do Egypta
-neptáte se však mých úst-
hledáte ochranu u faraóna,
utíkáte se do stínu Egypta
3Faraónova ochrana vám bude k hanbě,
útěk do stínu Egypta k potupě.
4I když jsou jeho knížata v Soanu
a jeho poslové odešli do Chanes,
5všichni se zklamou
v národě, který jim neprospěje;
není k prospěchu ani k užitku,
ale k potupě a k hanbě.“

6Výrok o soumarech v Negebu:
Zemí soužení a tísně,
zemí lvic a řvoucích lvů,
zmijí a okřídlených draků
nesou na hřbetech oslů své bohatství,
na hrbech velbloudů své poklady
národu, který jim neprospěje
7Pomoc Egypta je jalová a marná.
Proto jsem ho nazval: „Obluda v klidu“.

8Nyní jdi, napiš to před nimi na desku,
vryj to jako nápis,
aby to bylo pro příští dobu,
na svědectví provždy.
9Neboť je to vzpurný lid,
prolhaní synové,
synové, kteří nechtějí slyšet Hospodinův zákon.
10Říkají vidoucím: Nemějte vidění!“
a věštcům: „Nevěštěte nám,
co je správné;
Mluvte o tom, co se nám líbí,
mějte vidění klamná!
11Odchylte se od cesty, odbočte ze stezky,
dejte nám pokoj se Svatým Izraele!“

12Proto tak mluví Svatý Izraele:
„Za to, že jste pohrdli tímto slovem,
že jste doufali ve zvrácenost a nevěrnost
a na ně se spoléhali,
13za to pro vás bude tato nepravost
jako trhlina, hrozící pádem
a provalující se ve vysoké zdi,
která se náhle, znenadání zhroutí.
14Rozbije se, jako bývá bez milosti rozbita
hrnčířská nádoba,
že se nenalezne mezi jejími zlomky střepina,
kterou by se vzal ohníček z ohniště
nebo kterou by se z cisterny nabrala voda.“

15Proto tak řekl Pán, Hospodin, Svatý Izraele:
„Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni.
v pokoji a důvěře je vaše síla.“
Vy však jste nechtěli
16a řekli jste:
„Nikoli! Na koních utečeme!“
– proto také budete utíkat!
„Vsedneme na rychlé oře!“
-proto také rychlí budou vaši stihatelé!

17Tisíc vás se zděsí hrozby jediného
a před hrozbou pěti utečete všichni,
až zůstanete sami
jako žerď na vrcholu hory
a jako korouhev na pahorku!
18A přece Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,
a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,
neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;
šťastni jsou všichni, kdo doufají v něho!

RESPONSORIUM

Iz 30, 15.18

O. Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; * v pokoji a důvěře je vaše síla.
V. Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi; šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho * V pokoji a důvěře je vaše síla.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů žalmů svatého biskupa Ambrože

(Ps 49, 13-14: CSEL 64, 367-368)

Jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš

     Bratr nevykoupí, vykoupí člověk; za sebe Bohu výkup nezaplatí, je příliš velká cena za život.1 To znamená: Proč bych se bál i v nepříznivých dnech?2 Vždyť co mi může uškodit, když nejenže nepotřebuji vykupitele, ale sám jsem vykupitelem všech? Jiné vysvobodím, a o sebe bych se třásl? Hle, všechno učiním nové,3 a to je přece víc než jen bratrský cit a láska. Koho nemůže vykoupit bratr zrozený z téže matky, protože mu v tom brání tatáž slabá lidská přirozenost, toho vykoupí člověk; avšak ten člověk, o kterém je napsáno, že Pán pošle jim člověka, který je vysvobodí,4 a který sám o sobě řekl: Vy mě chcete zabít, člověka, který vám mluvil pravdu.5
     Avšak, třebaže je to člověk, kdo ho pozná? A proč ho nikdo nepozná? Protože stejně jako je jenom jediný Bůh, tak je i jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš.6 On jediný vykupuje člověka a svou láskou překonává lásku, jaká bývá mezi rodnými bratry; neboť za cizí lidi prolil svou božskou krev, a tu nemůže nikdo jiný dát ani za bratra. Aby nás vykoupil z hříchu, neušetřil svého vlastního těla: vydal sám sebe jako výkupné za všechny,7 jak ujišťuje jeho věrný svědek apoštol Pavel, který říká: Mluvím pravdu, nelžu.8
     Ale proč může vykupovat jen on? Protože se mu nikdo nemůže vyrovnat v lásce, že by dal život za své služebníky, ani se mu nemůže vyrovnat ve svatosti, neboť všichni jsou pod vládou hříchu, všichni jsou zasaženi Adamovým hříchem. Jen Vykupitel činí výjimku, ten nemůže podléhat starému hříchu. Pod tím „člověkem“ tedy rozumějme Pána Ježíše, který vzal na sebe lidskou přirozenost, aby ve svém těle ukřižoval hřích všech lidí a  svou krví zrušil jejich dlužní úpis.9
     Snad ale namítneš: Jak to, že se popírá, že má vykoupit bratr, když on sám pravil: Vyprávět budu o tobě svým bratřím?10 On nám však neodpustil hříchy jako bratr, ale jako člověk Kristus Ježíš, v němž byl Bůh. Tak to je totiž psáno: Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou.11 Pro zásluhy toho Krista Ježíše, o němž jediném bylo řečeno, že Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.12 Ne tedy jako bratr, ale jako Pán mezi námi přebýval, když se stal člověkem.

     1 Žl 48 (49), 8-9 (Vet. Lat.)
     2 Žl 48 (49), 6
     3 srov. Zj 21, 5
     4 Iz 19, 20 (Vet. Lat.)
     5 Jan 8, 40
     6 1 Tim 2, 5
     7 1 Ti, 2, 6
     8 Řím 9, 1
     9 srov. Kol 2, 14
     10 Žl 21 (22), 23
     11 srov. 2 Kor 5, 18-19
     12 Jan 1, 14

RESPONSORIUM

Iz 53, 12; Lk 23, 34

O. Sám sebe vydal na smrt a dal se přičíst k zločincům. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.
V. Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 13-35

Zůstaň s námi, neboť se připozdívá

     Dva z Ježíšových učedníků se ubírali do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálená od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim.
     Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo?“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“
     Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily. Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“
     A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.
     Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil." Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?"
     Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli: "Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak ho poznali při lámání chleba.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme si schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení, převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie